Cedrát, méně známý citrus, který vás překvapí svou velikostí, chutí i benefity pro zdraví.

Máte rádi pomeranče, mandarinky, grepy, citrony, limetky či pomelo?

V tom případě musíte ochutnat i cedrát.

Na první pohled se podobá citronu, ale je mnohem, opravdu mnohem, větší.

Na co vše ho můžete nejen v kuchyni využít?

Souvisí jeho nevšední jméno s cedrem?

To vše a mnohem víc se o tomto „obřím citronu“ dozvíte v našem článku.

Co je cedrát

Cedrát, někdy též citroník cedrát či cedro citron, je jedním z méně známých citrusových plodů. Jeho nejbližším příbuzným je citron, kterému je morfologicky podobný natolik, že se můžete setkat i s názorem, že je jeho poddruhem. Většina zdrojů ale uvádí cedrát jako samostatný druh citrusu.

Slovem cedrát se označuje jak plod, tak rostlina. Latinský název zní Citrus medica. Jak plod přišel ke svému českému označení cedrát? Některé jeho varianty totiž voní po cedru. Jednotlivé odrůdy cedrátu se liší nejen vůní, ale také svou velikostí a kyselostí.

Jak vypadá cedrát?

Plody cedrátu se mírně liší v závislosti na odrůdě. Jejich typickou barvou je žlutá, někdy žlutozelená. Většinou na první pohled připomínají citrony oválného či různě nepravidelného tvaru. Jejich kůra je ale mnohem více vrásčitá a hrubá.

Když cedrát rozřízneme, na první pohled to vypadá, že plod je vlastně samá kůra a má jen minimum dužiny. Není to tak ale úplně pravda. Masivní bílý okraj, jehož tloušťka se pohybuje až okolo dvou centimetrů, je totiž jedlý.

Plody některých odrůd dorůstají délky až třiceti centimetrů a dosahují hmotnosti až jeden a půl kilogramu.

Jak chutná cedrát?

I zde samozřejmě existují rozdíly v závislosti na odrůdě, většina odrůd je kyselých, ale vyšlechtěny byly i sladké či polokyselé. Vždy ale platí, že dužina jako taková je kyselejší než bílý okraj kolem, který je jemně nasládlý.

U kyselých odrůd může být chuť dužiny až lehce nahořklá. Plody neobsahují mnoho šťávy, obvykle mnohem méně, než bychom vzhledem k jejich velikosti předpokládali.

Odrůdy cedrátu

Většina odrůd cedrátu je kyselých, ale existují i polokyselé, a dokonce i sladké.

• Kyselé odrůdy
  • Hladký diamant (Citrus medica cv. Liscia Diamante) – cedrát s hladkou kůrou, pěstuje se především v Itálii
  • Židovský cedrát neboli Etrog (Citrus medica cv. Etrog) – cedrát s hrubší kůrou, masitý, pěstuje se především v Izraeli
  • Cedrát Limoforme (Citrus medica cv. Limoniforme) – cedrát s vrásčitou kůrou, pěstuje se především v Řecku
  • Cedrát Rugosa  (Citrus medica cv. Riccia) – cedrát s vrásčitou kůrou, pěstuje se především ve Španělsku

• Sladké odrůdy
  • Cedrát Corsian (Citrus medica cv. Corsican) – cedrát s vrásčitou kůrou elipsoidního tvaru, pěstuje se především na Korsice, ve Francii a Spojených státech

• Polokyselé odrůdy
  • Buddhova ruka (Citrus medica cv. Digitata) – cedrát s bizarním tvarem, který připomíná prsty ruky, neobsahuje dužinu ani šťávu, pěstuje se především v Japonsku, Indii a Číně

V neposlední řadě existují také křížené formy cedrátu a citronu. Ty se svou velikostí více podobají cedrátu, ale dužina a množství šťávy je bližší citronu.

Co cedrát obsahuje

Podobně jako ostatní citrusové plody je i cedrát bohatý zejména na vitamín C, z minerálních látek obsahuje především vápník a draslík. Oproti jiným citrusům vyniká větším množstvím vlákniny, která se nachází zejména v bílé části mezi dužinou a kůrou, která může tvořit až 70 % plodu.

Na co je cedrát dobrý

Jak naznačuje sám latinský název Citrus medica, cedrát je jedním z plodů přírody, které naši předci pokládali za léčivé. I dnešní medicína oceňuje jeho pozitivní vliv na trávicí soustavu, krevní tlak či ledviny.

• Antioxidační a protirakovinné vlastnosti – díky přítomnosti vitamínu C a flavonoidů dokáže působit proti působení volných radikálů, zpomaluje stárnutí buněk, brání zadržování vody a zabraňuje vzniku nádorů.

• Trávicí soustava  – konzumace cedrátu pomáhá předcházet tvorbě břišních plynů a otokům břicha. Kromě toho vysoký obsah vlákniny prospívá střevům a je prevencí před vznikem zácpy. Konzumace velkého množství cedrátu může ale způsobit průjem. Sklenice vody s cedrátovou šťávou pomáhá při pálení žáhy.

• Bolest – cedráty fungují jako přírodní analgetikum. V případě, že vás bolí hlava, vypijte sklenici vody s několika čerstvě vymačkanými cedráty.

• Kardiovaskulární soustava – cedrát má též pozitivní vliv na naše srdce, cévy a krevní tlak. Za tyto vlastnosti vděčí draslíku a hořčíku, dvěma minerálům, které mají velký význam pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Zatímco hořčík udržuje zdravý srdeční sval, draslík pomáhá snižovat krevní tlak a předcházet nemocem s ním spojeným.

• Redukce hmotnosti – vzhledem k nízkému množství kalorií je cedrát vhodnou potravinou při redukčních dietách.

• Imunitní systém – vysoké množství vitamínu C má antibakteriální a antioxidační účinky, které jsou užitečné pro imunitní systém, posilují ho a zvyšují jeho odolnost vůči bakteriím a virům.

• Pokožka a vlasy – cedrát prospívá také pokožce a vlasům, čehož se využívá v kosmetických produktech, které se z něj vyrábějí.

Cedrát v kosmetice

Z listů a kůry cedrátu lze získat esenciální olej, který se používá k výrobě parfémů, krémů, zubních past či deodorantů. V kombinaci s mandlovým olejem se může používat k masážím těla proti celulitidě.

Cedrátový éterický olej lze použít i proti vypadávání vlasů, protože stimuluje jejich růst. Přidává se tak do rozmanitých šamponů.

V neposlední řadě vůně tohoto ovoce odhání komáry a další hmyz, proto se přidává do repelentů. Aplikace několika kapek cedrátové šťávy na komáří štípnutí pomůže zmírnit svědění.

Jak využít cedrát v kuchyni

Ač bychom to možná nečekali, má cedrát v kuchyni překvapivě mnoho využití, které se samozřejmě blíží použití dalších citrusových plodů, zejména citronu.

V první řadě je třeba upozornit na to, že před konzumací je třeba cedrát vždy důkladně umýt. Důvodem je nejen případné chemické ošetření jeho kůry, ale také to, že se na jeho vrásčité kůře nejrůznější nečistoty snadněji zachycují. Nejlépe ho omyjete pomocí kartáčku.

• Jedním ze snadných způsobů, je využít cedrát při přípravě rozmanitých ovocných salátů. Skvěle si rozumí nejen s dalšími citrusovými plody, ale také s banány, bobulovitým ovocem, hroznovým vínem či kiwi. K ozdobení můžete použít mátu či meduňku. Velmi originální je použití samotných půlek cedrátů poté, co z nich vyjmete dužinu albedo, namísto misek.

• Dalším jednoduchým způsobem, jak cedrát zařadit do svého jídelníčku, nebo spíše pitného režimu, je využít ho při v receptech na smoothie, zde ho kromě ostatního ovoce můžete kombinovat i s některými druhy zeleniny či bylinek.

• Máte slabost pro nejrůznější cukrovinky? V tom případě si z něj můžete připravit lahůdku jako je cedrát v karamelu nebo v hořké čokoládě. V obou případech se používá především masivní bílá část cedrátu (albedo) mezi kůrou a dužinou.

• Pokud víte, že kůra cedrátu nebyla chemicky ošetřena, můžete v kuchyni využít i ji. Jednak ji můžete přidat do rozmanitých těst, například na bábovku či vánočku.

• Velkou lahůdkou je též kandovaná kůra cedrátu. Stačí ji nakrájet na kousky, povařit přibližně 10 minut ve vodě, poté vodu slít a povařit kůru ještě jednou přibližně 20 minut. Takto uvařenou kůru vložíme na 24 hodin do misky se studenou vodou do chladu a následující den 2-3 hodiny povaříme s cukrem. Takto připravenou kandovanou kůru můžeme následně využít ve vánočním cukroví nebo v receptech na biskupský chlebíček.

• Cedráty můžete využít rovněž při výrobě domácí marmelády. Nejlepší je použít jak dužinu, tak albedo i kůru a smíchat je s ostatními citrusy, například s pomeranči či mandarinkami, které dají marmeládě sladší chuť.

• V neposlední řadě můžete cedrát samozřejmě použít k dochucení i ozdobě nejrůznějších nápojů.  Skvěle ho využijete například v receptech na koktejly, ať již alkoholických nebo nealkoholických.

• V Itálii se z cedrátu vyrábí též likér, který je podobný slavnějšímu limoncellu.

Historie cedrátu

Odkud cedrát pochází, se sice přesně neví, nicméně jeho semena byla nalezena v mezopotámských vykopávkách z doby 4000 let př. n. l. Předpokládá se, že vojska Alexandra Velikého přinesla cedrát na území Evropy.

Jeho pěstování se již během starověku díky vhodným podmínkám rozšířilo především na území dnešní Itálii, Řecka a Španělka. Cedrát byl ale důležitým ovocem i na území Asie, především v Indii a Číně. V době zámořských objevů ho poté španělští kolonisté dovezli také na území Ameriky.

Cedrát a Židé

Výjimečnou roli má cedrát v židovské kultuře během svátku Sukot neboli Svátku stanů. Jde o sedmidenní svátek, kdy si Židé připomínají přebývání svých předků ve stanech na poušti po jejich exodu z Egypta.

Z tohoto důvodu se tak mnoho Židů během tohoto svátku přesouvá ze svých domů do provizorních obydlí, stanů neboli suk, ve kterých během tohoto týdne žijí. Kromě toho je Sukot také oslavou sklizně a vinobraní.

V souvislosti se Sukotem se využívá zejména odrůda Etrog, přičemž konkrétní plod musí vyhovět přísným požadavkům, například na velikost, kůru bez kazů či barvu, která nesmí být ani příliš žlutá, ani příliš zelená. Cedrátem, společně s palmovou ratolestí, myrtou a vrbovými větvičkami, Židé mávají při děkovné modlitbě.

Pěstování cedrátu

Cedráty jako citrusy patří do čeledi rourovitých. Rostlina připomíná keř, ale ve skutečnosti jde o strom, který, v závislosti na odrůdě a podmínkách, může dorůstat výšky až 4 metrů.

Listy cedrátu jsou oválné, tmavě zelené, hladké a kožovité. Když list rozemneme, uvolňuje se z něj citrusová vůně. Na větvích vyrůstají ve skupinách silně vonící podlouhlé květy.

Květy cedrátu jsou bílé a na vnější straně mají pět fialově zbarvených okvětních plátků. Kromě toho, že jsou krásné na pohled, též příjemně voní. Zajímavostí je, že v některých oblastech cedrát kvete až třikrát do roka.

Na jednom stromě tak můžete vidět květy společně s nezralými i zralými plody. V závislosti na odrůdě plody dozrávají po 8 až 16 měsících. Zralé plody vydrží na cedrátu několik měsíců, stejně jako tomu u citronovníku či pomerančovníku. 

V současné době se cedrát pěstuje jak v Evropě (Itálie, Španělsko, Řecko, Francie), tak v Asii (Indie, Japonsko, Čína), i ve Spojených státech amerických, zejména na Floridě a v Kalifornii.

Jak si vypěstovat vlastní cedrát?

Podobně jako ostatní citrusovníky i cedrát si lze při troše šikovnosti vypěstovat v domácích podmínkách, a to nikoli na zahradě, ale v bytě, domě či zaskleném balkóně, jelikož cedráty lze v našich klimatických podmínkách pěstovat pouze v květináčích.

Stejně jako u ostatních citrusů platí, že cedráty se musí pravidelně zastřihávat a zařezávat, jinak neplodí. Rostlinu umístěte na slunné a teplé místo, nejlépe u jižního či jihozápadního okna. Pozor dejte na to, aby nebyla v průvanu, a také na přílišnou zálivku.

Nejlépe je k zalévání používat měkkou dešťovou vodu nebo převařenou vodu z kohoutku, kterou necháme odstát na pokojovou teplotu. Cedráty, stejně jako ostatní citrusy, nesnáší studenou vodu. V zimních měsících je možné květináče přenést do chladnější místnosti s maximálně 15°C, ale není to nutné.

Vzhledem k omezeným prostorovým podmínkám je nutné cedráty v květináči pravidelně přesazovat do větších květináčů. A to nejen aby měly dostatek místa, ale také půdu bohatou na živiny.

Doporučuje se koupit směs přímo na citrusy, společně s hnojivem. Nejvhodnější dobou pro přesazování je podzim nebo počátek zimy.

Použité zdroje