A co to ta barviva vlastně jsou?

Barviva v potravinářství jsou látky používané ke změně nebo udržení barvy potravin. Používají se k tomu, aby potraviny vypadaly atraktivněji a lákavěji pro spotřebitele. 

Barviva se přidávají do různých potravin, jako jsou například omáčky, nápoje, cukrovinky a mražené potraviny. Pokud vás barevné pokrmy baví, nezapomeňte vyzkoušet naše pestrobarevné recepty na vánoční cukroví s lentilkami.

Použití barevných přísad nebo barviv není novou technologií. Přírodní potravinářské barvy se používaly k barvení vína již v roce 300 př n. l. Časné experimenty s barvivy zahrnovaly přirozeně se vyskytující barvu, která se nachází v některých kořeních a oxidech kovů. Příkladem je třeba šafrán a síran měďnatý.

První syntetické organické barvivo — nazvané mauve — bylo objeveno v roce 1856. Mauve bylo první z mnoha objevených syntetických barviv vyráběných zpracováním uhlí, díky čemuž si vysloužilo označení „barvy uhelného dehtu“. Federální regulace barviv začala o několik desetiletí později, v 80. letech 19. století.

Syntetická barviva

Syntetická potravinářská barviva jsou výrobci potravin stále více používána oproti přírodním barvivům, aby dosáhli určitých vlastností, jako je nízká cena, vylepšený vzhled, vysoká intenzita barvy, větší barevná stálost a jednotnost. 

Umělá barviva také mohou být trvanlivější než přírodní barviva stejné barvy. Navíc, ačkoli příroda vytváří působivé odstíny barev, těch vhodných pro použití v potravinářství moc není. 

Syntetická potravinářská barviva se původně vyráběla z uhelného dehtu, který pochází z uhlí. První kritici umělých potravinářských barviv na to rychle poukázali. Dnes se většina syntetických potravinářských barviv získává z ropy. Někteří kritici budou tvrdit, že jíst ropu není o nic lepší než jíst uhlí. Ale finální produkty jsou přísně testovány, aby neobsahovaly žádné stopy původní ropy. 

Potravinářská barviva musí být do potravin přidávána v určité koncentraci a v rámci přijatelného limitu.

Pokud jsou potravinářská barviva obsažena v produktu ve vyšší koncentraci, může to vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou různé mutace, rakovina, snížené koncentrace hemoglobinu a alergické reakce.

Přírodní barviva

Přírodní barviva jsou získávána z rostlin nebo živočišných produktů a jsou považována za bezpečnější než syntetická barviva. Mezi příklady přírodních barviv patří například kurkumin (z kořene kurkumy), karoten (z mrkve), chlorofyl (ze zelených rostlin) nebo také karmín (z druhu hmyzu).

Proč se barviva v potravinářství používají?

  • Zvýrazňují přirozeně se vyskytující barvy v potravině.
  • Chrání chutě a vitamíny před poškozením světlem.
  • Slouží k dekorativním účelům.
  • Maskují přirozené barevné variace potravin.
  • Vyrovnávají ztrátu barvy vlivem světla, vzduchu, extrémních teplot, vlhkosti a podmínek skladování.
  • Zlepšují chuť.
  • Mění barvu jídla nebo pití.
  • Dávají potravinám identitu.

Jaké jsou účinky potravinářských barviv na lidské zdraví?

Nejznepokojivější tvrzení o syntetických potravinářských barvivech je, že způsobují rakovinu. Důkazy na podporu tohoto tvrzení jsou však slabé. Na základě aktuálně dostupných výzkumů je nepravděpodobné, že by konzumace potravinářských barviv způsobila rakovinu.

U některých lidí však mohou způsobovat alergie, střevní potíže a dýchací obtíže

Tvrzení o potravinářských barvivech, které má nejsilnější vědeckou podporu, je souvislost mezi potravinářskými barvivy a hyperaktivitou u dětí. V Evropě dokonce na produktech obsahujících některé z potenciálně ,,nebezpečných” barviv musí mít být uveden varovný text  – „může mít negativní vliv na aktivitu a pozornost dětí“. 

Jaké musí vlastnosti musí mít potravinářské barvivo?

Barvivo se po přidání do vody musí rozpustit. Pokud barvivo není rozpustné ve vodě, nemíchá se rovnoměrně. 

Další důležitou vlastností potravinářského barviva je, že když se rozpustí ve vodě, barva zůstane. 

V jakých potravinářských produktech se barviva používají?

První potraviny, které kdy získaly federální povolení pro syntetická potravinářská barviva, byly máslo a sýr v 80. letech 19. století. Od té doby jsou obchody s potravinami plné potravin obsahujících jak přírodní potravinářská barviva, tak umělá potravinářská barviva, včetně následujících produktů:

  • snídaňové cereálie
  • bonbóny
  • zmrzlina
  • koření
  • pekárenské produkty
  • konzervované ovoce
  • zpracovaná zelenina
  • nealkoholické nápoje
  • energetické nápoje

Regulace používání barviv v potravinářství

V České republice je používání barviv v potravinách povoleno pouze v případě, že jsou schváleny Státním zdravotním ústavem a jsou uvedeny v Seznamu povolených potravinářských barviv, který je vyhlášený v souladu s nařízením (ES) č. 1333/2008.

Všechna použitá barviva v potravinách musí být označena pomocí „E-čísla“, což jsou kódy používané k identifikaci potravinářských přídatných látek. 

V ČR jsou také stanoveny limity pro množství barviv, které mohou být použity v jednotlivých potravinách. Tyto limity jsou stanoveny s ohledem na bezpečnost barviv pro lidské zdraví a jsou pravidelně revidovány.

V případě, že se výrobce rozhodne použít v potravinách přírodní barviva místo syntetických, je povinen informovat o tom na obalu výrobku. Výrobci jsou také povinni informovat o použití barviv na etiketách výrobků nebo v návodech k použití.

V USA je používání barviv v potravinách regulováno Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). FDA stanovuje seznam povolených barviv, která mohou být používána v potravinách, a také stanovuje podmínky pro jejich použití.